Norská diplomová práce zkoumá systémy detekce střelby třetí generace a čerpá ze zkušeností s nasazením systému Sound Event Detector v českém městě.
Během střelby nebo jiného nebezpečného incidentu mohou první sekundy často rozhodnout o celkovém výsledku. Technologie detekce střelby dokáže bezpečnostní složky upozornit automaticky, aniž by bylo nutné čekat na tísňové volání svědků. Některé moderní systémy poháněné umělou inteligencí navíc dokážou rozlišovat různé zvukové události a propojovat je s kamerovým dohledem.
Možnou implementaci této technologie v Norsku zkoumá diplomová práce Henrika Tybring-Gjedde Morsetha z Univerzity ve Stavangeru. Jako jeden z příkladů systémů třetí generace autor analyzuje Sound Event Detector a zkušenosti z jeho reálného provozu v České republice.
Základní fakta
Název práce: Implementing GDT in Norway: A Sustainability Perspective
Autor: Henrik Tybring-Gjedde Morseth
Univerzita: University of Stavanger
Rok: 2025
Metodika: Rešerše odborné literatury a pět rozhovorů se zástupci bezpečnostních složek, technologických firem a odborníkem na etiku umělé inteligence
Role SED: Příklad evropského systému detekce zvuku třetí generace
Hlavní zaměření: Přínos technologie pro reakční doby, veřejnou bezpečnost, ochranu soukromí a důvěru veřejnosti
Co norská diplomová práce zkoumala?
Technologie detekce střelby, známá jako GDT (Gunshot Detection Technology), využívá akustické senzory k automatické detekci a lokalizaci střelby. Zatímco starší systémy se často zaměřovaly výhradně na výstřely, novější generace využívají umělou inteligenci a dokážou přesněji klasifikovat širší spektrum zvukových událostí.
Autor porovnával zkušenosti ze Spojených států, České republiky a Norska. Hodnotil nejen technické schopnosti těchto systémů, ale také jejich potenciální dopad na soukromí, důvěru veřejnosti a společenskou udržitelnost.
Výzkum zahrnoval rozhovory se zástupci norských a českých bezpečnostních složek, odborníkem na etiku umělé inteligence a zástupci společností vyvíjejících moderní systémy detekce střelby.
Sound Event Detector jako systém třetí generace
Práce představuje Sound Event Detector jako evropský systém, který využívá umělou inteligenci ke klasifikaci zvukových událostí téměř v reálném čase.
Kromě výstřelů práce uvádí, že dokáže detekovat:
- křik a agresivní hlasové projevy,
- drony,
- tříštění skla,
- zvuk aerosolového spreje používaného při graffiti.
SED lze integrovat s kamerovým systémem. Po detekci události obdrží operátor nejen zvukový poplach, ale také obrazový záznam z příslušného místa. Operátor tak může situaci rychle prověřit a rozhodnout, zda je nutné vyslat hlídku.
Detekce zvuku proto nenahrazuje kamerový dohled ani lidské rozhodování. Poskytuje dodatečný zdroj informací a upozorňuje operátory na incidenty, kterých by si jinak nemuseli včas všimnout.
Zkušenosti z českého města
Samostatná část diplomové práce se věnuje nasazení systému Sound Event Detector v českém městě, které autor z důvodu zachování anonymity konkrétně nejmenuje.
Podle rozhovoru se zástupcem městské policie byl na konci roku 2022 zahájen šestiměsíční pilotní projekt s přibližně deseti senzory. Do roku 2024 se systém rozšířil na zhruba 60 zařízení integrovaných do městského kamerového dohledového systému čítajícího přibližně 300 kamer.
Zástupce policie uvedl, že poplachy se k operátorům dostanou během několika sekund. Ve srovnání s incidenty nahlášenými prostřednictvím tísňové linky se tak reakční doba může zkrátit z několika minut na desítky sekund.
Když zvuk doplňuje obraz
Diplomová práce popisuje také situaci, kdy systém vyhodnotil zvuk tramvaje projíždějící přes výhybku jako možnou střelbu.
Díky integraci s kamerovým systémem mohl operátor danou lokalitu okamžitě zkontrolovat. Na videozáznamu byla vidět projíždějící tramvaj přes výhybku přesně v okamžiku detekce zvuku. Událost tak byla označena jako nesprávná klasifikace a hlídka nemusela být zbytečně vyslána do terénu.
Tento příklad ukazuje, proč je kombinace několika zdrojů informací zásadní. Zvuk upozorní operátora na potenciální incident, obraz pomůže situaci prověřit a konečné rozhodnutí zůstává na operátorovi.
Výsledky uváděné v diplomové práci
Podle údajů poskytnutých policejním respondentem vygeneroval systém v prosinci 2024 celkem 125 poplachů klasifikovaných jako možná střelba. Čtyři z nich byly označeny jako falešné poplachy. V 99 případech operátoři prověřili situaci pomocí kamerového systému a dospěli k závěru, že není nutné vysílat hlídku. Celkem 16 incidentů vedlo k policejnímu zásahu. Práce neuvádí, zda se tyto kategorie částečně překrývají.
Práce rovněž uvádí, že zaškolení operátorů vyžadovalo přibližně tři hodiny a při připojení systému SED ke stávající IT infrastruktuře nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace.
Tyto výsledky vycházejí z rozhovoru s policejním respondentem. Nepředstavují nezávislý technický audit ani dlouhodobou studii vlivu systému na míru kriminality.
Bezpečnost musí jít ruku v ruce s ochranou soukromí
Ochrana soukromí tvoří důležitou část práce. Podle uvedených informací systém SED své okolí nepřetržitě nenahrává ani nezaznamenává běžné rozhovory. Při detekci události systém přenáší pouze jednosekundový anonymizovaný zvukový vzorek.
Rozhovory také ukázaly, že samotná technologie není jediným důležitým faktorem. Záleží také na tom, jak je její provoz vysvětlen veřejnosti.
Podle respondentů byla počáteční nedůvěra některých obyvatel způsobena především nepochopením systému. Jakmile bylo vysvětleno, že SED neposlouchá ani neukládá běžné hovory a byl navržen s ohledem na ochranu osobních údajů, obavy opadly. Respondenti rovněž uvedli, že technologie může přispět k silnějšímu pocitu bezpečí. Autor však poznamenává, že tato zjištění nevycházejí ze systematického průzkumu veřejného mínění, ale z praktických zkušeností dotazovaných osob.
Mohlo by Norsko tuto technologii využít?
Diplomová práce nedává jednoduchou odpověď ano či ne. Norsko vykazuje relativně nízkou míru ozbrojeného násilí, přesto však zažilo závažné incidenty, při kterých byla rychlost reakce bezpečnostních složek naprosto kritická.
Autor dospívá k závěru, že systémy třetí generace by mohly posílit připravenost a zrychlit reakci. Jejich nasazení však musí být:
- transparentní a srozumitelně komunikované,
- přiměřené skutečné míře rizika,
- podléhající veřejnému i institucionálnímu dohledu,
- v souladu s ochranou soukromí a lidskými právy.
Podle autora by odpovědné nasazení mohlo posílit bezpečnostní infrastrukturu Norska a přispět k dlouhodobé společenské odolnosti. Netransparentní nebo nepřiměřené využití by naopak mohlo oslabit důvěru veřejnosti.
Závěr
Norská diplomová práce ukazuje, že hodnota detekce střelby není dána pouze přesností algoritmu. Rychlé doručení informací, integrace s dalšími bezpečnostními systémy, ochrana soukromí a důvěra veřejnosti jsou stejně důležité.
Zkušenosti z nasazení systému Sound Event Detector v českém městě dokládají praktickou hodnotu propojení zvuku a obrazu. Operátoři obdrží včasné upozornění, mohou situaci okamžitě prověřit a rozhodnout, zda je zásah nutný.
SED tak dává bezpečnostním systémům další smysl — digitální sluch, který pomáhá zaměřit pozornost tam, kde může rozhodovat každá sekunda.
Původní zdroj: Henrik Tybring-Gjedde Morseth: Implementing GDT in Norway: A Sustainability Perspective, University of Stavanger, 2025.
Zjistěte, jak Sound Event Detector pomáhá identifikovat nebezpečné zvukové události v reálném čase.
